Kandiduje Jan Švejnar dobrovolně a z vlastní vůle?

          Dny plynou, přibližuje se okamžik zahájení presidentské volby. Oba navržení kandidáti - pánové Václav a Jan - se snaží zaujmout a prosadit, každý po svém způsobu. Sám stojím za panem Václavem, budu rád, dojde-li k jeho zvolení a on setrvá na místě hlavy státu. Sleduji však pozorně (pravda, z dost velkého odstupu a přes média) rovněž druhého kandidáta, pana Jana Švejnara. Pan Švejnar se ukazuje co aktivní a vzdělaný muž, má schopnost zaujmout a získat na svou stranu široký okruh nejrůznějších lidí.  

          S plynoucím časem si ale všímám určitých jevů, přímo či nepřímo souvisejících s kandidaturou pana Švejnara. On kupříkladu existuje celý soubor otázek, podle mého názoru otázek patřičných, jež naši novináři snad vůbec nechtějí Janu Švejnarovi položit.

          Jde o otázky související především s neuvěřitelně snadnou emigrací  mladičkého Švejnara (pas, doložka, veškerá logistika děje  - spolu s třináctiletou sestrou, s lyžemi a s kytarou), a to v době, kdy to již pro obyčejného tuzemského smrtelníka nebylo ani náhodou lehké.  Dále jde o případné stranické a státněbezpečnostní krytí Švejnarových rodičů, rovněž o cíle jejich působnosti v různých zemích. Latinskoamerické a jihoamerické kontakty celé rodiny, případné návštěvy v Sovětském svazu,  kontakty se zaměstnanci ambasády ČSSR před rokem 1990 a další.

          Vždyť mohou existovat nejrůznější závazky a "dluhy", i z dob poměrně dávno minulých - i takové, u jejich zrodu ani tehdy ještě mládenec Jan bezprostředně nemusel být osobně účasten. A nyní si jej - třeba - může někdo vodit na nitkách jako kašpárka. Za veškeré to dávné umetání a zalévání cestiček - na hranicích, ve Švýcarsku, při studiu v USA - a třeba i někde jinde...

          V nadpisu mého článku je (snad) ukotvena jistá nadsázka. Nedá-li však pan Švejnar jasné a přesné odpovědi na řadu nepříjemných otázek, potom jisté pochybnosti ohledně své kandidatury vyvrátí jen těžko. 

          Jó, dneska už mi fóry nějak nejdou přes pysky, sedím v lůžku klecovém - a žmoulám tenisky...